Program konference

Rozum a emoce ve světě nul a jedniček
Výpočetní technika dnes umožňuje lidem sdílet informace, komunikovat a řídit projekty. Jak však dosáhnout toho, aby technika sloužila svému účelu a zároveň poskytla lidsky přijatelnou komunikaci? Na přednášce se dozvíte jaké jsou současné trendy ve výpočetní technice, jakým způsobem mohou komunikovat i distribuované projektové týmy a jak lze skloubit komunikaci projektových týmů s měnícím se životním stylem. Zároveň Vás pozveme do Chytré projektové kanceláře společnosti Microsoft a to buď na diskuzi o konkrétním nasazení nástrojů pro projektové řízení nebo na některou z přednášek na téma Projektové řízení a komunikace v projektovém týmu.

Svobodné firmy kontra volný trh
Firmy řízené altruisticky podle rovnostářských či demokratických principů vždy přitahovaly velkou pozornost médií a do módy už přicházejí dobrých sto let. Přesto většina úspěšných firem dodnes kultivuje hodnoty, které lze označit za ryze kapitalistické. Proč?

Volný trh je imunní vůči ideologiím. Můžete hlásat a prosazovat, co chcete, ale nakonec se prosadí jen efektivní inovace. Automobil, počítač, mobil, internet nebo třeba projektové řízení — to vše byly a jsou inovace poskytující jasnou konkurenční výhodu. Zákon efektivity tedy platí bezezbytku také pro styly a metody řízení.

Svoboda v práci (z angl. freedom at work) je novodobou variací na letité téma demokratizace pracovních týmů i celých firem. Cílem přednášky je otevřít veřejnou diskusi k problematice tzv. svobodných firem — zmínit klady i zápory demokratizace podniků a především vést k zamyšlení nad řadou zapeklitých problémů:

• Lze vůbec svobodu v práci přesně definovat, nebo jde jen o vágní pojem?
• Co to vlastně obnáší v případě jednotlivců, pracovních týmů a celých firem?
• Proč bývá demokratizace propagována jako všelék na všechny neduhy firem?
• Jak funguje svoboda v práci ve srovnání s jinými moderními metodami řízení?
• Jaký je reálný poměr neúspěšných a příkladně úspěšných svobodných firem?
• Jaké procento firem lze dnes, po desítkách let vývoje, označit za svobodné?
• Je svoboda v práci efektivní a prokazatelně úspěšná pro řízení firem?
• Kteří podnikatelé mají tendenci řídit firmu od základů demokraticky?
• Proč se ostatní nadále přiklánějí k ryze kapitalistickému přístupu?
• Jak vnímají svobodu v práci sami podnikatelé a jak zaměstnanci?
• Co říká o demokratizaci vizionář a zakladatel korporace Visa Dee Hock?
• Do jaké míry může být demokratizace firmy přínosná a lze ji doporučit?
• Jaká je perspektiva a pravděpodobná budoucnost svobodných firem?

Percipio art – Umění pomáhat
Neziskový projekt, každoročně pořádaný studenty Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, má jasně definovaný cíl. Různými formami pomáhat skupinám, které to potřebují. Letošní ročník je zaměřen na podporu dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně.
Pomoc našim dětským pacientům letos hodláme provázat s výtvarným zážitkem a to jak pro ně, tak pro Vás. Ve spojení s předními českými výtvarníky děti stvoří unikátní díla, která budou předmětem dražby na slavnostním galavečeru Percipio art.
Finální galavečer je reprezentativní společenskou událostí, která si již čtvrtým rokem buduje svou jistou a silnou pozici mezi všemi zlínskými kulturními událostmi. Pestrý program, který je pro Vás připraven slibuje nevšední zážitek.
Jakoukoli finanční podporou darujete úsměv dětem, které právě tráví svůj čas v nemocnici.
Percipio art je příležitost, jak snadnou a příjemnou formou nebýt lhostejný k problémům ostatních a pomoci konkrétní instituci, která si pomoc zaslouží.

Projekt a člověk
Řídíme projekt – ano jistě!
Uvědomujeme si však, že také řídíme člověka?
Kam směřuje pozornost, tam směřuje energie.
Projekt nemá emoce. Funguje technicky, má své zákonitosti. To vše ovlivňuje řízení projektů. Známe ty technické vlivy! Známe to, jak správně funguje projekt!
Člověk však má své emoce, citlivosti má také svůj charakter osobnosti a své potřeby. Dokonce má i své způsoby, někdy nevhodné, jak naplnit své potřeby. A to vše ovlivňuje proces řízení člověka. A jak známe, jak fungují emočně sociální vlivy ve vedení člověka?
Pojďme se podívat na emočně sociálních vlivy ve vedení člověka v pracovním procesu.

Emoce a rozum při řízení virtuálních týmů
Jak nově používat emoce při využívání moderních technických prostředků komunikace během řízení projektů? Co nám dává a co nám bere virtuální komunikace v projektovém řízení?

Bez intenzivní komunikace při řízení i řešení projektu nelze dospět k jeho zdárnému ukončení. Proto je komunikace důležitou složkou každého projektového řízení a na její kvalitě nemalou měrou záleží úspěšnost celého projektu. V praxi se často stává, že jsou od sebe geograficky vzdáleni nejen zákazník a realizační tým, ale i členové týmu navzájem. Protože osobní setkávání je časově, finančně i organizačně velice náročné, stále většího významu nabývá komunikace přes moderní technické prostředky.

Stejným vývojem procházejí i naše týmy. Mnohdy řešíme požadavky na efektivní komunikaci bez nezbytného osobního setkání. Kromě dnes již běžných způsobů komunikace telefonem nebo emailem stále častěji využíváme skupinových audio i video konferencí. Tato virtuální komunikace má svoje specifika. Technické prostředky významně omezují neverbální komunikaci, tzv. „řeč těla“, která bývá nedílnou součástí osobních setkání. Dochází tedy k jistému odosobnění komunikace, tato jistá racionalizace komunikace však může být někdy i přínosem. Rádi bychom předali naše praktické zkušenosti s řízením komunikace a se zvládáním emocí v situacích, kdy členové týmu nemají k dispozici všechny smyslové vjemy, na které jsou při komunikaci zvyklí. Během živých ukázek videokonferencí chceme účastníkům umožnit přímé sledování virtuální komunikace v praxi.

Dlouhodobě spolupracuje nebo spolupracoval například se společnostmi Deloitte, TESCO, Raiffeisanbank, Komerční Banka, Hewlett Packard, GE Money, Česká Spořitelna, HVB Bank, Allianz, Teléfonica O2, T-Mobile, Vodafone, ČEZ, Generální štáb Armády České republiky, Policie ČR a řadou jiných.

Jako facilitátor se kromě jiného podílel i na projektech Světové banky, Agentury pro mezinárodní rozvoj Spojených států (USAID), British Overseas Development Agency (ODA) v Indii, Keni, Litvě, Maroku a Rusku. V pozici manažera projektu měl např. na starosti návrh a vývoj softwarové aplikace podporující týmovou produktivitu pro Interamerican Development Bank.

Aktuálně v rámci postgraduálního studia absolvuje MSc. Coaching&Mentoring na univerzitě Sheffield Hallam (UK). Absolvoval Stavební fakultu ČVUT, obor „Vývoz stavebních činností do zahraničí“. Prošel řadou zahraničních stáží (např. Ministerstva veřejných prací a urbanismu ve Španělsku, Philadelphia Electric Company, USA). Je členem European Mentoring and Coaching Council (EMCC) a zároveň je prezidentem českého zastoupení této společnosti.

Vyvolávač deště – rozum a cit při řízení projektů
Do projektů se dnes zapojuje rostoucí počet lidí, navíc roste různorodost pohledů, názorů a zájmů. Úspěšné nastavení a realizace projektu jsou tak stále více odvislé od odpovídajícího zvládnutí sociálního aspektu. Význam tohoto aspektu navíc začíná převažovat nad technickým. Schopnost zvládat své vlastní myšlení, pocity a chování a využít je pro ovlivňování sociálních interakcí se dostává významně do popředí.

V kontrastu proti tomuto trendu většina pracovníků pověřovaná realizací nebo řízením projektu se rekrutuje z řad odborníků převážně na technickou stránku. Měkké dovednosti často nebývají jejich silnou stránkou a někdy jsou řazeny do kategorie dovedností pro vyvolávání deště. Tedy okultní s neprokázanou účinností. Při tomto nedostatku a podcenění významu vzniká ve vztahových situacích řada potíží, nedorozumění a vnitřního emočního napětí.

Příspěvek se zaměřuje na teoretický rámec a schopnosti úspěšných vyvolávačů deště a na možnosti jejich přípravy a rozvoje pro efektivní řízení projektu.

Systemové myšlení a selský rozum v praxi projektového manažera.
Potřebu systémového přístupu v praxi projektového manažera při návrhu a řízení projektů deklakruje soubor znalostní ICB a naléhavě ho vyžadují projekty, které jsou realizovány v současné tržní globální ekonomice. To vyžaduje od projektových mananžerů znalost systémového myšlení a schopnosti jej využívat v praxi. Referát uvede přehledně atributy systémového myšlení a ukáže, proč současní projektoví
mananžeři nemohou spoléhat jen na intuici nebo na pouhý selský rozum.

Referát reaguje na skutečnost, že přes objektivní potřebu systémového přístupu k návrhu a implementaci projektu, se stále zatím tento přístup u nás nerozšířil, což dokazuje řada neúspěšných projektů, se kterými se u nás potkáváme. Paradoxní je skutečnost, že v tisku, rozhlasu i televizi jsou pojmy jako „systém, systémový přístup, systémové myšlení“ velmi frekventované. Bohužel ale často je jasně patrné, že se jedná jen o pouhá slovní klišé.

„Systémové změny“ a „systémový pohled“ se staly v posledních desetiletích mantrou politiků i manažerů na všech úrovních. Jsme svědky pokusů o aplikaci principů definovaných akademicky biologem Bertalanffym, doplněné elektrikářem Forresterem a zmanažerštěných Sengem, při řešení reálných problémů tohoto světa. Snažení otevřeného systému o změnu interagujících systémů nevyhnutně vede k sérii dalších interakcí a důsledků, které snažící se nutně nepředpokládá. Prostá informovanost o inherentním fenoménu nechtěných následků v případě jakékoli intervence nevytváří k těmto následkům imunitu. Toto mylné přesvědčení není v lidské společnosti novinkou, najdeme jej v různých formách ve všech společenstvích a všech dobách. Autor ve svém příspěvku nejprve vyvolá pocit beznaděje, aby nakonec dokázal, že systémové myšlení funguje. Ovšem pouze v případě, že není aplikováno jako jedna z forem zabezpečovacího chování.

Procesní model pro řízení projektů
V současné době organizace hledají další účinné nástroje a prostředky k dosažení účelnosti a efektivnosti svých podnikatelských aktivit v podmínkách trhu, na kterém převažuje nabídka nad poptávkou a jsou vystaveny silným konkurenčním tlakům v celosvětovém měřítku. Toto prostředí, ve kterém se organizace nacházejí, je neobyčejně proměnlivé a je nutné nejen pružně, ale také i rychle reagovat. K tomu však již nestačí jen využívat tradiční organizační struktury a jejich metody řízení. Předpokladem je funkční systém řízení změn pomocí projektů. Protože firemní prostředí, ve kterém má fungovat řízení projektů, je vždy jiné, je mnohdy velmi obtížné stanovit jednotnou obecnou metodiku pro řízení projektů. V tomto příspěvku se zabývám modelem pro řízení projektů, jehož základní struktura byla navržena před cca 10 lety. Praktickým využíváním modelu v organizacích v rámci poradenství a konzultací byl dopracován do předkládané podoby a nyní je využíván jako projektová šablona pro vytvoření fungujícího projektového prostředí.

Cílem příspěvku je představit, jak lze teoretické zásady projektového řízení ap likovat do praxe a jak lze na základě praktických zkušeností z řízení projektů opětovně rozšiřovat a upravovat teoretické východiska. Výsledkem je nejen projektová šablona pro zakázkové projekty, ale taktéž šablona pro změnu firemního prostředí pro řízení projektů.

Skloubení rozumu a emocí při řízení projektu u tureckého zákazníka
V rámci svého příspěvku se podělím o nabyté zkušenosti v oblasti skloubení firemních principů při řízení projektu, pravidel definovaných EU jakožto sponzorem projektu a způsobem vystupování a myšlení zákazníka s rozdílným stylem komunikace.
Celá realizace projektu analýzy a vývoje specifického informačního systému v Turecku byla založena na každodenním hledání kompromisů ve výše uvedených faktorech. Nejen manažer projektu, ale všichni členové týmů museli při své práci narážet na rozdílný styl komunikace, který více či méně ohrožoval jeho hladký průběh a plnění dílčích závazků.

Bylo možné vůbec projekt postavený na premisách typu: dílčí slib je mnohem více než finální výsledek, fiktivní (ale slibně vypadající) termín s postupným posouváním má větší váhu než realistický plán, vyjádření jakékoliv konstruktivní kritiky je vnímáno jako urážka, lpění na dohodách a termínech u lokálního partnera může znamenat přerušení spolupráce, úspěšně dokončit?

Jak jiné komunikační zvyky typu: maily jsou přece pouze informativní, nikdo přece nemůže očekávat odpověď, osobní dohoda je nade vše, ale nemusí platit věčně, ovlivňují řízení projektu postaveného na českém stylu komunikace? Nejen tyto ale i další dílčí „souboje rozumu s emocemi“ se budu snažit přiblížit ve svém příspěvku.

Příspěvek by vás chtěl zbavit chmurných myšlenek a přemýšlení nad tím, kde děláte chybu a nasměrovat vaše úvahy více pozitivním směrem.

Emoce jsou stále s námi aneb Projekťáci, nedejte emocím (příliš) cloumat vaším majestátem
Emoce jsou stále s námi – proberme si definice emocí, rozumu, připomeňme si, že ne vždy a ne všechno se dá skutečně exaktně nadefinovat. Připomeňme si vžité předsudky, objasněme si co s emocemi může (nebo nemůže) projektový manažer podniknout a jak se na ně reálně připravit.

Projektový management a 4 dohody aneb jak souvisí profese řízení projektů s moudrostí starých Toltéků
Kniha Čtyři dohody je dost známá a mnoho lidí určitě četlo alespoň stručné anotace obsahu Čtyř dohod na internetu. I velmi pěkné divadelní představení v podání pana Jaroslava Duška plné příkladů z našeho života ukazuje, jak jsou tato starodávná pravidla platná i v současném světě, zejména v rodině, ve škole a mezi přáteli. A jaký má vztah projektový management, respektive osobnost projektového manažera a jeho lidské vlastnosti k těmto toltéckým pravidlům? Je to jednoduché. Pravidla – Čtyři dohody – jsou platná při odborné práci stejně jako v běžném životě. Projektový management je odbornost, která klade nároky nejen na vzdělání ve smyslu znalostí projektových postupů, metodik, nástrojů, ale především na schopnosti řídit, vyjednávat, rozhodovat, budovat dlouhodobé vztahy. A to jak interně v dodavatelských týmech, tak se zákazníky. A k tomu je třeba, mimo jiné, dodržovat zásady, které jsou obsahem Čtyř dohod. Za velmi důležité považuji otázku, co se mohu naučit či jak se mohu zlepšit, když budu dodržovat zásady Čtyř dohod, tedy jak mohu rozvíjet své profesní schopnosti.

Technická review
Cílem příspěvku je vysvětlit základní princip metody a její použití v praxi.
Technická review je formální metoda pro odsouhlasení dokumentů. Používá se řadu let především při vývoji softwaru. Nicméně je použitelná i v jiných odděleních pro dokumenty vyžadující nejlepší kvalitu jako např.:  Technická specifikace, Marketingová strategie, Koncepty, Studie, Smlouvy, Zákaznická dokumentace, Nabídky, Standardy, Normy, Směrnice, Předpisy, atd.
Computer pomůže jen při hledání syntaxních chyb. Pro hledání ostatních druhů chyb je třeba  know-how několika expertů, kteří jsou integrováni v řízeném procesu, který je formální a strukturovaný. Kvalita produktu se dosahuje synergií expertů a též pravidly a zvyky pro technickou review. Diky tomu se prosadí v týmu racionální prostředí a přenos know-how. Pro emoce, předvádění se, kritiku a diskuze není v technické review žádný prostor.

Pavel Petr – vysokoškolský učitel na Ústavu systémového inženýrství a informatiky Fakulty ekonomicko – správní Univerzity Pardubice. Zabývá se problematikou projektového managementu, umělé a výpočetní inteligence a Data Miningu.

Nástroje a omezení řízení projektového portfolia v podmínkách každodenní praxe
Cílem tohoto příspěvku je představit obecný postup – nástroj pro řízení projektového portfolia a rozvrhování výrobních zdrojů, který vznikl v rámci disertační práce na UPCE. V rámci práce jsou uvažována omezení reálného světa tak, aby představený nástroj byl využitelný v každodenní praxi projektových manažerů a manažerů portfolia zdrojů.
Formou diskuze je pak předpokládáno zhodnocení výstupů představeného nástroje a konfrontace metod a nástrojů používaných ostatními projektovými manažery.

Petr je zakladatelem portálu projectman.cz a lovec talentů, který spojuje profesionály projektového řízení na českém trhu.

Temperamenty v projektovém řízení – typologie MBTI ®
Představení typologie MBTI ®, která Vám pomůže poznat sebe i lépe porozumět postojům ostatních a využít různorodosti ku prospěchu projektu. Popisuje 4 rozměry osobnosti – zdroje energie (Extravert / Introvert); získávání informací(Smysly / Intuicí); způsob rozhodování (Myšlení / Cítění); přístup k životu (Usuzování / Vnímání). Přednáška je doplněna o praktickou videoukázku.

Seminář Certifikačního orgánu SPŘ – 2; Akreditované společnosti